Autor fota: Bebecha

Jak jde jistě z jména přečíst. Piškotek pocházel z chs Bebecha. Byl to můj první potkánek a povolení na něj mi zabralo půl roku ukecávání. Mezitím jsem načetla x článků a informovala se na diskuzi na lidech.cz. Jakmile mi však mamka dovolila potkánka, okamžitě jsem sedla k internetu a začla hledat. Zalíbil se mi myšák od Navel, ale nakonec jsem narazila na Bebechu. Zalíbil se mi Piškotek a okamžitě jsem si ho rezervovala. A teprve poté jsem se podívala odkud Bebecha vlastně je. Nastal problém. Protože do Ostravy jsem nemohla. Nakonec to dopadlo tak, že mi Bebecha domluvila odvoz miminka o kus blíž k domovu. To jsem už potom sedla s rodinou do auta a jeli jsme. 

Pamatuji si, jak jsem byla strašně nervózní. Když už jsme čekali na domluveném místě. Viděla jsem slečnu, která mi ho nesla, ale bylo mi divné, že nenese žádnou přepravku ani nic jiného. Došla ke mě a z kapsy vytáhla potkaní miminko. Piškotek byl sice trošku větší, než když odcházel z chs, ale to mi vůbec nevadilo. To byl poslední moment, kdy byl v kapse. Od té doby jsem ho do kapsy už nedostala. 

Piškotka jsem ubytovala do klece činčila. Byl tam ale sám, protože povolení na dalšího potkana jsem nedostala. Ovšem nakonec tam nezůstal sám. Po asi měsíci jsem na mamku vyrukovala s tím, že potkan je společenské zvířátko a nemůže přece zůstat sám. A bylo to. Donesla jsem si domů Feliho. V té době jsem ještě neměla 2 klece a kluci byli malí, tak jsem je pustila na neutrální půdu a když jsem zjistila, že Piškotka Feli nezajímá, tak jsem je dala hned do klece.

  

Z kluků se okamžitě stala skvělá dvojka. 

 

Následoval další člen rodiny- Laky. S tím se kluci seznamovali o mnohem hůř. Laky totiž nebyl miminko, ale byl dokonce starší jak oba dva. Naštěstí se i tyto sváry celkem uklidnily. A vytvořili novou skvělou partu. 

 

 

V průběhu života však kluky dohnali všenky a Piškotek se jim asi nejvíce zalíbil. Proto vypadal jednu chvíli takto: 

 

V době, kdy byl Piškotkovi rok a něco přišla rána. Piškotkovi se v kůži udělali bouličky. Měl jich tam velké množství. Na VFU nám veterinář řekl, že je to vzácné onemocnění kůže a že se s tím setkal teprve podruhé v životě. Chtěl vědět, co v těch kuličkách je za látky a navrhl mi sono. Nechala jsem tedy Piškotka přes noc na pozorování a další den sem si pro něj šla. To, co mi doktor sdělil mě zasáhlo jako šíp. Sono ukázalo, že má Piškotek v bříšku nádor a že jestli ho do pár dní nenechám uspat, že mi umře hlady.  

Vzala jsem ho tedy domů. Bylo to těsně před Velikonocemi. Byla jsem z toho úplně zničená. Piškotka jsem nechala ještě dva dny u sebe. Za tu dobu jsem šla ke kamarádovi, aby mi ho nafotil ještě před smrtí. Dále jsem ho vykrmovala různýma kokinkama.. např. pribináčkem a užívali jsme si ještě naše společné chvíle.