Laky ke mě přišel když mu byl necelý rok. Bratrova přítelkyně si ho pořídila od své kamarádky. Avšak zjistila (nevím jestli před nebo po pořízení), že její mamka je alergická na chlupy. Proto měla Lakyho ve škole. Jenže pak přišli velké prázdniny a ona ho neměla kam dát. Tak požádala bratra, aby si ho vzal na víkend k sobě. Já dostala příkazem, abych obstarala klec a všechno potřebné, aby sem Laky vlastně mohl.

Nakonec mamka naznala, že si ho necháme. Já ovšem nechtěla. Protože byl Laky agresivní. Nic mi však nezbývalo, tak jsem musela kluky začít seznamovat. Bylo to dost krušné seznamování. Laky na ně útočil. Toto seznamování trvalo dlouho a i doteď je trošku napjatý vztah. Laky je dominantní samec a proto občas kluky chytne a terorizuje. Teď, když už zbyl jen Feli, tak to není tak divoké, ten se totiž aspoň trošku brání. Naštěstí takovéto nálady mívá jen občas. Jindy je ovšem klid a kluci spokojeně hajají spolu v hamaku. 

Lakoušek v létě také absolvoval focení: 

Potkali nás také narozeniny: 

A také výhra na Brněnské výstavě v Lužánkách: 

Od Brněnské výstavy uteklo už hodně času. Mezitím jsem si pořídila nové miminko, jako nálepku na díru v srdíčku, která zůstala po Piškotkovi. Laky s Flinem se seznamovali celkem poklidně. Flin je poděs a jakmile vyrostl, přebral místo alfy. Což se Lakouškovi rozhodně nelíbilo. Teď, když už si Lakoušek zvykl být "podřízeným", kdykoliv se mu Flin snaží sebrat jídlo, začne pištět na celé kolo a Flina to odradí. 

Lakoušek hrozně zestárnul, ikdyž to na něm de poznat jen tak, že postupně přestává používat zadní nožičky. Ikdyž je pořád používá víc než Feli. Společně s Felim, protože už nevylezou na patro, se zabydleli dole na dně klece. Flin se k nim často připojuje. Jinak u Lakouška už žádná nová změna. 

Když umřel Feli, zůstal Lakoušek na dně sám. Potom k nám přibil Cody. Kluci potom dělali Lakouškovi společnost dole. Spávali s ním bezbariérové kostce od Bailee. Lakoušek za sebou začal nožičky tahat ještě víc, ale pořád byl aktivní. "Ničím" neomezován. 
8.12.2012 mi umřel. 
Ten den jsem byla dost unavená, tak jsem si šla zdřímnout během dne. Než jsem usla bylo vše v pořádku. Když jsem se ale probudila, šla jsem se na kluky podívat a Laky sebou škubal. Chvíli jsem si myslela, že má jen divoký sen, protože chvilkama hrabal jako pes při divokém snu. Vzala jsem sáček s dropsíkama a zaštěrchala. Oba mlaďoši okamžitě zbystřili a dostali kokinko. Ale Laky nic. Vzala jsem si ho k sobě a dala jsem mu kokino až k čumáku. Nic. Nereagoval ani na vodu. Všimla jsem si, jak sebou škube a je zpocený. Začla jsem panikařit a rychle řešit veterináře. Nakonec přítel nasedl do auta a jeli jsme do blízkého města na pohotovost. Tam se Lakyho trápení ukončilo.