Autor fota: Loren
Felisek byl mým druhým potkánkem. Když mi byl dovolený i druhý potkánek, opět jsem sedla i internetu a začla hledat. Narazila jsem na miminko z chs Rattenburg, strašně se mi zalíbilo, tak jsem jim napsala, ale odpověď byla taková, že je miminko už zadané. Jak jsem později zjistila, tak ho má jedna slečna, která chodí na potkaní diskuzi na lidech :D. Tak jsem hledala dál a narazila jsem na chs Loren. Zalíbil se mi tam Feli, tak jsem si ho okamžitě rezervovala. Chs Loren je naštěstí v Brně, proto jsem neměla žádné potíže s vyzvedáváním miminka. Předání bylo v galerii Vaňkovka před zvěrokruhem. Šla tam se mnou i moje kamarádka. Čekali jsme tam celkem dlouho, protože jsme přišli dřív. S námi tam netrpělivě čekala i rodina, která si šla také pro miminko. Pak k nám zamířila slečna, která se dost podobala Lorence. Jenže nenesla žádnou přepravku. Došla až k nám a nakonec přepravku vytáhla z tašky, do které bych ani neřekla, že se vleze. Než mi předala miminko, tak se s ním ještě pomazlila. Potom jsem si ho vzala já a šli jsme. O pár minut jsme se ještě mihly kolem sebe. V autobuse jsem si Feliho vytáhla a dala pod tričko. Feli se uvelebil a celou cestu v klidu spal. Už od mala byl takovej plyšáček a vydrželo mu to až do teď.
Už od mala byl hrozný zvědavec.
S Piškotkem se seznámil úplně v klidu. Horší to bylo až když jsem si donesla domů Lakyho. Ten byl zvyklý být od mala sám a proto Piškotka i Feliho terorizoval. Nakonec se ale celkem všechno uklidnilo a kluci spolu vytvořili skvělou partu.
Když jsem jela s klukama na potkaní sraz, zjistili mi tam, že mají kluci všenky, takže se na ně nemohlo sahat. Feli vyvázl bez nějakých větších obtíží, až na to, že já měla ruce dodrápané do krve.
Loni v létě jsem šla i s Lakym a Felim ke kamarádovi na focení:
Kluci se opravdu rádi fotí:
Kluky potkali i narozeniny:
Další zdravotní problém nastal až po dlouhé době, kdy se Felimu na hřbetu udělal abces. Všimla jsem si ho, ale nechala jsem ho tak, až po čase jsem šla k veterinářovi. Protože všude na internetu se píše, že se abces musí nechat prvně "dozrát".
Veterinář se mě zeptal, jestli ho Feli už neměl jednou prasklej. To si ale nemyslím, protože jsem si ničeho nevšimla. Veterinář abces vymáčkl a dal desinfeci. Dále jsme nechali abces být a za čas se zahojil. Ovšem jakmile se tak stalo a Feli byl zase zdravý, zastihly nás otlaky na zadních packách. Všimla jsem si toho díky tomu, že Feli pajdal. Tak jsme opět valili k veterinářovi a ten nám předepsal Framykoin, který má v sobě i ATB. Na diskuzi řekli, že je lepší Dermazulen nebo Infadolan. Tak jsem ještě zašla do lékárny a koupila Infadolan. Mazání nožiček se Felimu moc nelíbilo, ale nakonec jsme to zvládli.
Bála jsem se ale, že díky těm otlakům nebude moct jít na vánoční lužáneckou výstavu. Nakonec se mu to ale zahojilo včas a mohl tam jít.
Zístal 95 bodů ze 100. Ztržené body byly hlavně díky tomu, že už vypadá jako double rex. :( Ale i tak úspěch na to, že byl 2. nejstarší potkan výstavy.
Události, které se událi za asi půl roku, co jsem stránku neaktualizovala byli následující: Feliho potkal další abces - v květnu. Tentokrát ho měl mezi spodní částí tlamy a krkem. Dlouhou dobu jsem nevěděla co to je. Po čase, kdy už hrbol byl celkem velký, jsem zašla za Sikstem, aby se podíval, co to může být. Nebyl si však úplně jistý. Tato odpověď mě nepřesvědčila a další den jsem si Feliho sebou brala do Brna na VFU. Tam mi bohužel řekli to stejné. Dali mi antibiotika a objednali na rentgen čelisti. Ten však nakonec nebyl nutný a zrušila jsem ho. Felimu se totiž hrbolek otevřel, zjistilo se, že je to abces... Siksta ho vymáčkl, potom ještě kovovou žličkou vybral zbytek hnisu z rány.. co to jen šlo a bylo zase dobře.
Poslední dobou máme však opět zdravotní problémy, které už se nevyřeší. Zjistilo se, když jsem byla s Felim 31.7.2012 na VFU, že má nádor na mozku. Veterinářka to poznala podle typických znaků: hubnutí, nepoužívání zadních končetin..... Navrhla nám dvě možnosti. Buď nechám Feliho uspat nebo ho chvíli budu ještě přikrmovat, ale poté nás čeká stejný osud. Na diskuzi mi poté navrhli jeden lék, který zmírní otok a prodlouží život potkana o pár měsíců. Možná ho vyzkoušíme. Ještě se musím rozhodnout.
13.8.2012 jsem se konečně rozhodla, že kortikoidy vyzkoušíme. Téhle volby asi do smrti nepřestanu litovat. Neboť díky nim Feli ztratil úplně chuť do života. Než jsme šli na veterinu, tak byl ještě čilý, sice zadní nožičky mu už skoro vůbec nesloužily ale i tak byl schopný se vcelku dobře pohybovat. Navíc měl chuť ještě i do jídla i do pítí, ikdyž zhubl na 280g. :( Po injekci bylo všechno ještě v pořádku ale už večer začal mít problémy. Odmítal se hnout a jen ležel na místě. Nechtěl pít ani jíst. Jediné co dělal bylo to, že občas mrkl nebo měl záškub v nohách. Dokonce mu ani nevadilo to, že se mu dostal nepořádek do oka. Proto jsem se rozhodla, že je už pravý čas ho nechat odejít za Piškotkem. Zemřel 14.8.2012. Budeš mi chybět zlato :(
Před odchodem na veterinu