Autor fota: Maine

Cody of Maine se narodil 23.7.2012 v chovné stanici Maine z Ústí nad Labem. Jelikož mi nedávno umřel můj milovaný Feli, hledala jsem nálepku na srdíčko. Našla jsem ji právě v chs Maine kde jsem objevila Codyho. Původně jsem si chtěla vzít i Caspera, ale máma byla proti. Problém ale byl, že nebyl odvoz do Brna.  Všimla jsem si, že rozváží i do Olomouce. Ten sice taky není nejblíž, ale rozhodně blíž než Praha. 13.9. jsem si pro něj jela. Chudáček Cody za ten den měl tolik zážitků. Nejdříve 5hodinová cesta do Olomouce a potom ještě dalších 5 a půl hodiny než jsem se dostala domů já. Vlak měl totiž technické problémy = 90 minutový zpoždění. Doma jsem mu nachystala klec Činčilu, jenže jelikož je to malý špunt ještě, tak jsem ještě v 10 hodin večer šla nachystat klec pro křečky, kde sídlí teď. 

  
Okamžitě absolvoval jeho první focení doma. 

A další den ho nečekalo nic jiného než další focení: 

 
  
 

Ten den ho čekalo i seznamování s klukama: 

Dnes je to přesně měsíc, co jsem si Codyho přivezla domů. Za tu dobu se senzačně seznámil jak s Lakym, tak s Flinem. Asi se má u mě dobře, protože za ten měsíc neuvěřitelně vyrostl. Hrozně mi připomíná Feliho. Je hrozně hodný, nedělá mu problém odpočívat mi v rukávu nebo v kapse od mikiny. Je mu podobný i v chování na procházkách. Feli za mnou vždy chodil jak ocásek... a Cody to v rámci možností dělá taky. Dnes jsem ho pouštěla po pokoji, kde mám velkou skříň, za kterou se mi kdysi schoval Laky, Cody tam taky zalehl, naštěstí ale zase vylezl zpátky. Naštěstí se nemusím bát, že by se někde schoval a já ho musela lovit. Umí dojít sám. 

Za tu dobu, co Codyho mám se z něj stal neuvěřitelný mazlík. Stačí, když se objevím u klece, hned je nalepený na mřížích a čeká že si ho vezmu. Potom už stačí jen otevřít některá dvířka. Cody je v mžiku tam. Nastavím jen ruku a Cody jde. Hrozně rád mi dává i pusinky. Je to opravdová náhrada za Feliho. Za dobu, co ho mám mě ještě ani jednou nekousl ani mi nikdy neutekl. Při seznamování s novýma členama rodiny úplně bez problémů. Jak Codyho, tak Flina jsem zasvětila do mé práce SOČ. Jak tak zatím pozoruji, basketbal ho asi nenaučím, ale otočky by se naučit snad mohl. No, uvidíme časem. 

 
Dva zvědavci 

 

Tak, s Codym jsem zaznamenala největší pokroky při SOČ neboť se naučil SPIN, OKOLO, PAC na povel, jen basketbal se nám nějak nedaří. Jinak je Cody úžasné stvoření.  

Foto z narozenin 

Focení na SOČku 

Od chvíle, kdy Cody trénoval sočku uběhlo už hodně času. Od té doby už Cody z čiperného mladíka přešel do čiperného seniora. Začali mu selhávat zadní nožičky, takže už není tak pohyblivý  jako dřív. Přesto se ale pořád snaží lézt nahoru po mřížích, aby mi šel naproti. Před nedávnem jsem pořídila další miminka a Cody je přijal úplně suprově.